Tak takovouhle otázku už si kladu od minulýho roku.
To bylo vždycky : Mam depku.
Proč ?
Protože...
Podle mě ale deprese nemá důvod.
Je to totiž tolik důvodů, že to ani nedokázete spočítat.
A nebo neni důvod.
A to je podlě mě jen špatná nálada.
Nevim no, já snad pravou deprsi nikdy neměla.
Při depresi nemůžeš mluvit, nejde Ti myslet, možná, že ani nejde plakat. Ale to by byla hodně moc silná deprese...
KURVA
dělala jsem playlist, chtěla jsem ho sem dát a on je prej EMPTY !!!!
Zajebný playlist.com
Ale zpět k věci.
Prostě si myslim, že depesi si člověk nechce připustit a zjistí, že jí měl a po skončení.
Jestli jsem někdy řekla: mám depku
Tak to byla pěkná jebárna, protže jsem deprsi nikdy nepoznala.
To, co já cejtim, je ještě vana plná horký vody narozdíl tomu co bylo třeba Marilyn Monroe, lidem, co už odpravdu v koncích jsou. TO jsou podle mě deprese.
Ve smutný chvíli si řikam: Mam depku.
Ale pak si uvědomim, že lidi, jiný lidi, ce cejtěj ještě hůř.
příklad(!!!pozor!!! neni to utok na určitou osobu, nemyslim to zle)
A mít depresi kvůli barevnejm míhajícím se obrázkům mi přijde trochu...jeblý. Protože to nejni deprese. Možná je to špatnej pocit, ale ne DEPRESE...
Tady jsem si dovolila pár jebaček:
Deprese je nezdravý stav psychiky projevující se dlouhodobě pokleslými náladami jedince. Má skličující charakter, jedinec upadá do trudnomyslných úvah a nazírání světa. Pociťuje často úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění, problémy s pamětí a pozornosti. Je téměř neschopen smysluplné činnosti a okolí se jeví jako lenoch. Jeho myšlení se zpomaluje a chřadne jeho reakce na radostné podněty. Ztrácí zájmy a chladně reaguje na podněty.
V nedávné minulosti bylo obvyklé dělit deprese podle příčiny vzniku na:
- endogenní - příčina je v poruše chemie mozku (pravděpodobně nervovým přenašečem dopaminem)
- reaktivní - reakce na nějakou stresovou událost,
- organické - při organickém poškození mozku (např. úrazy, nádory), krvácení, endokrinní poruchy, poruchy jater či slinivky břišní (např. cukrovka),
- farmakologické - způsobená některými léky či přípravky (např. hormonální antikoncepcí).
Pro depresi je charakteristická dlouhodobě zhoršená nálada, pocity beznaděje a bezvýchodnosti. Jedinec se přestává zajímat o dřívější příjemné aktivity a přestává z nich mít potěšení - například se přestává zajímat o koníčky a zájmy a o sex. Dále dochází ke změně spánku, jedinec zpravidla hůře usíná a brzy se budí, ale může spát i více než je obvyklé. Podobně je to s chutí k jídlu, zpravidla se chuť sníží, nemocní hubnou, někdy se změní i samotná chuť jídla, bývá bez chuti. Někdy je naopak chuť k jídlu zvýšená, nemocní příbírají. Dále dochází k poruchám koncentrace, nemocní se nemohu soustředit na práci, na četbu, často u aktivit dlouho nevydrží. Charakteristická je i ztráta energie. Mohou se objevit sebevražedné myšlenky. Zhruba 2/3 nemocných prožívá silné úzkostné stavy, které zvyšují riziko sebevraždy. 5 - 15% nemocných s depresivní poruchou ukončí svůj život sebevraždou. Může se projevovat poruchami paměti, kdy budí dojem dementního člověka. Deprese je vlastně zlomená vůle. Člověk by chtěl, ale nemá dostatek vnitřní ani fyzické energie.
Dalšími konkrétními projevy životu nebezpečné nemoce deprese jsou například:
- Nemocný má hlad /žízeň/ a není schopen si namazat ani chleba či podat pití.
- Většinou polehává, popř. se zabývá pasivní činností: sledováním televize apod.
- Problém s hygienou, v těžké fázi deprese si nezvládá umýt ani ruce.
- Uvnitř celého těla cítí nepopsatelný stav. Pocity v mozku někdo charakterizuje jako: čepice na mozku, jiný jako: mravenčení mozku. Na jednu stranu možná výstižná přirovnání, když se vezme v potaz jak je mozek křehký. Na druhou stranu pro toho, kdo deprese nezažil příliš slabá.
- U někoho se stává, že "ztuhne". Nemůže pohnout ani malíčkem, otočit hlavou a ani mluvit. Tento stav může trvat hodinu, 20 minut …
- Rozdíl mezi lenochem a člověkem postiženého depresí je, že lenoch je naštvaný, když musel něco udělat, ale depresivní má radost (úměrně tomu v jakém stavu je), že se mu něco podařilo, i když třeba "jen" uvařit čaj.
- Těžko přijímají negativní informace i ty, které se netýkají přímo jich. A není ani potřeba, aby se jednalo o nějakou tragédii.
- Nezvládá někoho "dlouho" poslouchat, leč se jedná relativně o několik málo minut.
- Bez příčiny pláče, přestože se může cítit trapně, nedokáže pláč zastavit.
Co nedělat v depresi:
- Neobviňovat se, není to ani vaše vina ani nikoho jiného, jedná se o nemoc.
- V průběhu deprese by se neměla podnikat vážná rozhodování. Např.: výpověď v práci, větší manipulace s penězi ap.
- Nemá cenu si stanovovat laťku činností příliš vysoko, nemusí se plán zvládnout, což může vést ke zhoršení stavu i díky vynaložené energii, které je i tak nedostatek.
- Je lepší dělat něco, co je nemocnému příjemné. Protože během této nemoci ztrácí chuť i o své koníčky, je vhodné začít právě s nimi. Samozřejmě když to stav dovolí.
- Cítí-li se nemocný na zvládnutí dlouhodobější činnosti (pro každého, dle stavu, může představa o délce být jiná),měl by si aktivitu rozdělit do několika časových úseků.
- Za pláč není třeba se stydět - ani muži.
- Léčba může trvat až několik měsíců nebo let, proto i když se člověk cítí lépe, neměl by přerušovat léčbu a klást si vysoké cíle. Může se stav opět díky tomu zhoršit. Je proto důležité důvěřovat svému lékaři.
- O myšlenkách na sebevraždu někoho informovat, určitě lékaře.
- Během deprese - nemoci - se nedoporučuje jezdit na dovolenou. Změna prostředí a režim mohou chorobu prohloubit.
- Negativní myšlenky jsou jen projevy onemocnění, nebrat je tedy vážně.
- Zvážit ulehnutí do postele během dne. Deprese se nedá zaspat.
- Nemoc vzbuzuje u ostatních mnohá nepochopení a neporozumění, proto rady jako: vzmuž se; když se chce, tak to jde a podobné další jsou jedině pomocí ke zhoršení stavu.
Tak to vidíte, v něčem jsem se mýlila, v něčem ne.
Momentálně mám (podle mýho názoru) špatnou náladu.
Mějte se
A kurva nikdo to tu nečte tak mi hezky napishte kometíky na moj blogishek ! MUCQ !
Ne fakt, napište mi nějakej cement
Já si jinak myslim, že to nikdo nečte, tak nechcu psát.
Asi vás baví číst cizí neštěsti, bavily vás asi ty první články.
To jsem byla hodně šptně psychicky.
Nojo, koho by to nebavilo, je to jako seriál.
I mě to baví
Tak čáubáu
díkx
cauky denisko,ja mam taky tu tvoji"depku"z toho ze sem vas zase dlouho nevidela....ale pak si na vas spomenu a je mi líp,,tak to ber tak ze zivot je ze dvou tretin nespravedlivej a ty treba patris mezi ty kteri tohle pocitujou.....tak papa kyta =D